Každou minutu umírá v různých částech Asie a Afriky 15 lidí hlady. Zároveň však miliony lidí ve vyspělých západních zemích umírají na zdravotní potíže způsobené obezitou. Dvě extrémní příčiny zkrácení délky života, avšak obě stejně rozšířené v globální populaci. Je zarážející, že tyto extrémy jsou v dnešní době běžným jevem, bohužel to poukazuje na nespravedlivý globální problém nerovnoměrného rozdělování potravin. Nerovnoměrné rozdělování potravin je stále aktuální problém, který lze využít k vysvětlení chudoby i obezity. Pokud by se našlo řešení; vyřešilo by se mnoho ekonomických a zdravotních problémů moderní společnosti.
Nerovnoměrné rozdělení bohatství
Nerovnoměrné rozdělení potravin lze nejprve spojit s nerovnoměrným rozdělením bohatství mezi světovou populací.
Nerovnoměrné rozdělení bohatství je situace, kdy dostupné zdroje nejsou mezi obyvatelstvo rozděleny rovnoměrně. Na globální úrovni se to týká síly národa v ekonomice i jeho spotřeby zdrojů týkajících se energie a často i potravin. Některé národy jsou považovány za mocnější (9) než jiné, obvykle na základě jejich ekonomické síly. Na národní úrovni nerovnoměrné rozdělení souvisí spíše s příjmy a spotřebou menších skupin lidí. I v rámci jedné země mohou existovat velké rozdíly mezi lidmi, kteří v ní žijí.
Historie nerovnoměrného rozdělení bohatství
Nerovnoměrné rozdělení bohatství je problém, se kterým se světová populace potýká již tisíce let. Téměř po celou dobu historie existovala nějaká forma nerovnoměrného rozložení bohatství. Od starověkých faraonů a jejich otroků v Egyptě až po moderní kapitalisty vydělávající na ztrátách těch méně šťastných se téměř vždy jednalo o bohaté, kteří profitovali na úkor chudých.
Může být obtížné vysledovat, kdy se rozdělení bohatství stalo tak nevyrovnaným. Je však snazší vidět, jak některé světovéudálosti byly umocněny velkým rozdílem mezi skupinami lidí. Příkladem může být Velká hospodářská krize; obecně se má za to, že Velká hospodářská krize byla původně odstartována nerovnoměrným rozdělením bohatství mezi nejbohatší Američany, zatímco ti nejchudší bojovali o práci a jídlo. Rčení „Bohatí bohatnou, zatímco chudí chudnou“ bylo v té době běžným sloganem a do jisté míry by mohlo být aktuální i dnes.
Současné rozdělení bohatství
Současné rozdělení bohatství mezi světovou populací není zdaleka tak rovnoměrné, jak by mělo být. Země, které jsoupovažovány za země prvního světa, jako je Severní Amerika, Austrálie, Švýcarsko aJaponsko, mají tendenci spotřebovávat velkou část světových zdrojů. „Dvacet procent světové populace spotřebovává 80 % dostupných zdrojů, zatímco zbývajících 80 % spotřebovává pouze 20 % dostupných zdrojů“ je běžnou ilustrací způsobu, jakým existuje nerovnoměrné rozdělení bohatství.
Byly vypočteny alarmující statistiky, které ukazují, že čtvrtinu příjmů 100 nejbohatších lidí na světě by bylo možné přerozdělit tak, aby se vyřešila extrémní chudoba na jeden rok. Neschopnost některých nejbohatších zemí světa podělit se o určité zdroje vystavuje některé země ještě větší ztrátě. Navzdory určitému sdílení zdrojů některé z nejbohatšíchzemí světa stále získávají neuvěřitelné sumy peněz od těch, kteří jsou nejvíce znevýhodněni.
Video na YouTube
Výše uvedené video ukazuje, jak nerovnoměrné je rozdělení peněz mezi světovou populací, a také zobrazuje nespravedlivý tok peněz.
Nerovnoměrné rozdělení bohatství může být často komplexní záležitostí, která souvisí s mnoha faktory. Klíčovým přispěvatelem k tomuto problému rozdělování je stále se zvětšující rozdíl mezi průměrnými příjmy.
Tento problém se samozřejmě v jednotlivých zemích liší, nicméně se stává běžným celosvětovým trendem. Zvýšená poptávka po vysoce placených pracovních místech v některých zemích vedla k nárůstu mezd a snížení daní pro tuto skupinu lidí. Zatímco lidé v nižších socioekonomických sektorech jsou placeni méně, protože náklady na život se neustále zvyšují. To se začíná podepisovat na celkové populaci a dále prohlubovat rozdíly mezi různými socioekonomickými skupinami lidí.
Největším háčkem tohoto hlavolamu je množství penězpotřebných k získání vzdělání potřebného k získání dostatečně vysoké kvalifikace pro tato vysoce placená pracovní místa. V Austrálii dojde ke zvýšení univerzitních poplatků, což omezístudenty, kteří si skutečně budou moci dovolit navštěvovat terciární vzdělávání. Vzniká tak začarovaný kruh, z něhož je téměř nemožné se vymanit; ti, kteří už jsou bohatí, bohatnou a ti, kteří jsou chudí, chudnou.
Tabulka 1.1 Vyšší vzdělání vede k vyšším příjmům (průměrný roční příjem zaokrouhlený na 100)
Jak ukazuje tabulka, ti, kteří vystudují s odborným titulem, vydělávají více než pětinásobek částky, kterou vydělává nevzdělaný jedinec. I když se to může zdát pochopitelné, vzniká problém, protože ti, kteří jsou schopni dosáhnout těchto vyšších stupňů vzdělání, již pocházejí z bohatých rodin a ti, kteří jsou z méně příznivého prostředí, se do nich nemohou dostat.
Nerovnoměrná distribuce potravin
Nerovnoměrná distribuce potravin je problém, který je přímoovlivněn nerovnoměrným rozdělením bohatství mezi světovou populací. Je to hlavní problém potravinové bezpečnosti, protože miliony lidí nemají k dispozici dostatečné množství potravin, zatímco jiní jich mají tolik, že se z toho stává problém obezity; asi 1,02 miliardy lidí trpí chronickým hladem, zatímco v jiných zemích míra obezity neustále roste; v Austrálii je více než 12 milionů lidí obézních nebo trpí nadváhou.
Mnozí se domnívají, že potravinová bezpečnost je problém, který zatím nemusíme řešit. Světový potravinový summit v roce 1996 pořádaný Světovou zdravotnickou organizací však definoval potravinovou bezpečnost jako; „když všichni lidé mají kdykoli přístup k dostatečnému množství bezpečných, výživných potravin pro zachování zdravého a aktivního života“ a tyto výše uvedené statistiky ukazují; svět úplné potravinové bezpečnosti se zdá být poměrně vzdálený.
Jak to ovlivňuje potravinovou bezpečnost?
Potravinová bezpečnost je postavena na třech pilířích: dostupnosti potravin, přístupu k potravinám a jejich využívání. Jakmile dojde k nerovnováze kterékoli z těchto tří složek mezi národy, vzniká potravinová nerovnost. Potravinová bezpečnost je závislá na zajištění dostatečné výživy všech skupin lidí. Bohužel v důsledku nerovnoměrného rozdělování různých zdrojů (včetně potravin) jsou schopny dostatečné spotřeby pouze některé země. Ve skutečnosti tyto země nejenže spotřebovávají dostatek, ale spotřebovávají mnohem více, než je jejich podíl na zdrojích. Svět produkuje dostatek potravin, aby nasytil všechny, avšak kvůli určitým škodlivým ekonomickým systémům jsou některé země schopny spotřebovat více, jsou považovány za „mocnější“ a menší, znevýhodněné národy mají jen velmi malou šanci získat tolik.
Je svět s rovnoměrným rozdělováním potravin možný?
Skutečným řešením nerovnoměrného rozdělování potravin je náprava způsobu rozdělování bohatství.
Podíváme-li se na dnešní svět, většina našich problémů vyplývá z nevyváženého hospodářství. Abychom změnili situaci v oblasti nedostatku potravin, musíme změnit způsob fungování globální ekonomiky. V současné době se mnoho hlavníchekonomických rozhodnutí uváděných do praxe zaměřuje na krátkodobý hospodářský růst. Je to dlouhý proces, který se na své cestě může dostat do slepých uliček, nicméně má potenciál zcela změnit všechna neštěstí týkající se dnešního rozdělování.
Video na YouTube
Změny ze strany chudších i bohatších národů, pokud jde opřerozdělování a dodávání zboží, mohou vést k pokroku. Zpráva Spravedlivý podíl navrhuje způsoby, jakými mohou vládyvytvořit změnu ve svých ekonomikách, aby pomohly zmírnit toto distribuční dilema. Kromě toho změna způsobu, jakým lidé přemýšlejí o distribuci, může změnit vnímání společnosti, jak může řešit distribuci.
Mnoho organizací a skupin se snaží vzdělávat lidi o stále naléhavějším problému potravinové bezpečnosti a o tom, jak ovlivňuje velkou část dnešního světa.
Dvě významné skupiny jsou:
http://www.humanium.org/en/fundamental-rights/food/crisis-explained/
Humanium: jejichž cílem je vysvětlit potravinovou krizi a dát ji do souvislosti s nerovnoměrným rozdělováním. Poskytují informace o situaci v některýchzemích a také odkazy na další dokumenty a články diskutující na toto téma.
http://www.therules.org/en
Pravidla: usilují o změnu způsobu, jakým se světová populacevypořádává s otázkami distribuce. Snaží se podnítit změnu základníchzpůsobů, jakými vlády řeší problémy. Snaží se také inspirovat běžnéjednotlivce, aby přinesli změnu rozsáhlým globálním komunitám.